Chorvatsko 03

 CHORVATSKO 26.7.2003 – 7.8.2003

Sobota 26.7.2003

• Výjezd z Číčovic asi ve 14 h směr Lipno přes Příbram, Strakonice, Volyně, Volary
• Složení Tom, Renda, Bob a Věra
• Zakotvili jsme v Černé v Pošumaví – večeře v rybím stánku
• Nocujeme na břehu Lipna, večer ještě opékáme buřty

 Neděle 27.7.2003

• Ranní koupání v Lipně
• V poledne přejezd k Boubínskému pralesu – túra k Boubínskému jezírku a pak dáváme část trasy okolo Boubínského pralesa (ke králi smrků, který tam již od roku 1970 není)
• Obědváme v Zátoni, odpočinek po obědě na paloučku kousek před Strážným – pozorování „kumul“ v akci
• V 18 h vyrážíme směr Mnichov za naší Martičkou, máme tam slíbený nocleh. Tom se odděluje a jede domů. My ještě nakupujeme piva do Německa
• V Passau bloudíme, ale nakonec jsme se vymotali. Dostáváme se do bouřky, takže až do Mnichova jedeme za deště. K Martičce jsme dorazili okolo 23 h.

Pondělí 28.7.2003

• Nákupní horečka v motoshopech na Balansstrasse, trávíme tak celé odpoledne. Bobo výhodně nakoupil rukavice, dále se obléká od hlavy až k patě – nová helma, boty, atd. Renda se v nákupech drží, já si kupuji rukavice a boty.
• Večeříme u Martičky v bytě a asi ve 22 h razíme do místní hospůdky, vracíme se okolo 1,30 h. Poté ještě dopíjíme pivní zásoby u Martičky v koupelně.

Úterý 29.7.2003

• Na dnešek je naplánován odjezd, ale jelikož se vyspává a do pravého poledne a pak se kluci „položili na otázku“, zda tu ještě jeden den nezůstat, tak zvítězilo zůstat.
• Jede se do středu Mnichova na památky, začínáme na Marienplatz a pokračujeme do Hofbräuhause, kde zůstáváme na jeden mass (tuplák piva) a weiswursty. Při tom všem nás hlídá patron Mnichova Sv. Aloisius
• Posilněni pivem pokračujeme do Frauenkirchen,  přes Odeonplatz do Anglické zahrady do biergarten. Původně zůstáváme na 1 mass, ale končíme až po 3.
• Bobo posilněn mnichovským pivem a pod patronací sv. Aloisiuse oznamuje světu, že k životu našel „svůj ženský ideál“ :o)
• Renda si objednává výtisk Abendzeitung
• Dorazili jsme někdy po půlnoci, udělali si polévku a my s Bobem okamžitě usínáme

Středa 30.7.2003

• Opět vyspáváme, ale dnes už Mnichov opravdu opouštíme. Jedeme směr Salzburg, okolo Chiemsee, Zell am See (zde krátká zastávka), přes průsmyk Gross Glockner Hoch Alpenstrasse, kde pěkně přituhuje, místy je i sníh.
• Pak sjíždíme k Lienzi a překračujeme italské hranice. Je už tma. Ubytování jsme našli na loučce u jabloňového sadu za městečkem Tolmezzo. Ohýnek se neuskutečnil, takže jsme schlamstly buřtové zásoby „syrové“.
• Martička nás dráždí SMS: Tak co, nepovolila morálka v mužstvu a cíl byl dosažen? Svatý Aloisius se už ptal, kde jste? Já teď pokračuji v našem fleischsalat šílenství. Přeji dobrou jízdu.

Čtvrtek 31.7.2003

§  Dnes chceme dorazit až do Chorvatska. Budíček je asi už v 7 h ráno, neboť celou noc máme lehké spaní kvůli 2 kostelním hodinám, které ani v noci nezapomínají bít. Sotva jsme posnídali, tak přijel do sadu asi majitel, nic nám neřekl, ale my přesto balíme a vyrážíme.

§  V průsmyku passo Sella Nevea stavíme na kávu.

§  Okolo poledne překračujeme slovinské hranice a jedeme Triglavským národním parkem.

§  V Tolminu začíná pršet a tak to už zůstává po zbytek dne. Ve Spodna Ideina děláme „dešťovou přestávku“ a dáváme si svačinku na rampě před obchodem. Tam si nás odchytává místní chlapík a zve nás na kafíčko. Pořád nám říká, ať tam zůstaneme, že je tam levno. Odmítáme, tak nakonec dostáváme radu, ať jedeme pomalu, že to klouže, což je pravda.

§  Pokračujeme v dešti ke Kozině u chorvatských hranic, tam už máme vše promočené, je nám zima. Dnešní cíl je nejmenší město v Evropě – HUM, kam jsme dorazili asi ve 20h. Asi po půl hodině přijíždí i Žíra, který dnes vyrazil z Čech.

§  Jsme všichni vyčerpaní deštěm, dáváme si kukuřicovou polévku, pivo a usnesli jsme se, že zvolíme „suché ubytování“ v místní hradní hospůdce (10 Eur/osoba). Máme 2 oddělené ložnice, po celém pokoji sušíme věci, mapy apod.

Pátek 1.8.2003

• Ráno vyspáváme, posnídám, sbalíme vše suché, projdeme se po Humu, což nám zabere asi 10 min a jedeme směr Rovinj, kde má Žíra nějaké známe na dovolené.
• Krátká zastávka na kafíčko ve Dvigradu v café baru Kanfanar.
• V Rovinji se ubytováváme v kempu Polari, okamžitě jdeme z kůže, protože je nesnesitelné horko.
• Nacházíme Žírovo známe v nudistické části kempu, necháváme si u nich věci a jedeme se koupat k zadní části kempu. Všude jsou nahatí. Baví se nás na ně koukat, ale vysvlékat se nikdo z nás nechce. :o)
• Potápíme se a sledujeme podmořský svět.
• V 17 h vyrážíme do Rovinje do města na procházku, v jedné samoobsluze si kupujeme pivo, abychom dodržovali pitný režim. Jedno ale nikomu nestačilo, takže dáváme další, je trochu silnější než jsme čekali, takže po 2 pivech začínáme být vysmátí.
• Večeříme v kempu, koupili jsme buřty, které nám dělá Honza na grilu.
• V noci Žíra nelení a asi ve 3 h ráno vyráží do Rovinje na rybí trh zakoupit ryby k snídani.

Sobota 2.8.2003

• Žíra se vrací asi v 7 h ráno a všechny nás budí. Je v náladě, protože čekal na rybáře v místním baru. Postavil si hlavu, že jede domů, že se mu tady nelíbí. Snažíme se mu to vymluvit, ale nedá si říct, takže nás za pravého poledne opouští. Zakoupené ryby byly výborné!!!
• My to také dnes balíme a okolo 17 h odjíždíme směr Plitvicka jezera. Předtím se ještě koupeme, opalujeme, Renda zkouší windsurfing, Bobo objevuje podmořský svět. V jednu chvíli se zvedl hrozný vítr až to odnáší lidem matračky.
• Před naším odjezdem jsme upoutali pozornost strážníka kempu, neboť jsme na nudy a oblékáme se do „kůže“. Vše se ale vysvětlilo a oblečení můžeme kemp opustit :o)
• Jedeme po pobřežní magistrále s nádherným výhledem na moře.
• V Opiji u Rijeky má Renda menší poruchu motorky, která je v zápětí odstraněna, zastavujeme se ještě nakoupit pití a jídlo v Bille a míříme dál.
• Mění se turnusy, takže jsme hned za Rijekou chytili dopravní zácpu, která je způsobena i tím, že v Crikvenici je požár lesa.
• Kotvíme v kempu v Sibinji – je to takový malý kemp u moře. Všichni toho máme dost, dali jsme si večeři (párky a pivo, kvůli požárům se nemůže rozdělávat oheň) a uleháme ke spánku. Ležení ale není moc pohodlné, protože povrch je z kamínků, na kterých se nedá téměř ležet.

Neděle 3.8.2003

§  Probouzíme se asi už v 7,30 h. Dáváme si ranní koupel v moři a vyjíždíme směr Plitvice. Jedeme přes území, kde jsou na domech vidět pozůstatky občanské války.

§  Na prohlídku Plitvických jezer jdeme pouze s Bobem, Renda na nás čeká na parkovišti a dává si šlofíka. Na Bobínovi je vidět, že by šlofíka také potřeboval a chtěl, neboť celou dobu prohlídky vypadá otráveně a moc nemluví.

§  Po prohlídce jsme něco popili a pojedli a jedeme dál směr Krka. Ke Krka přijíždíme asi ve 21 h. Renda by chtěl nocovat v národním parku, ale strážník mu vysvětluje, že to nejde a posílá nás do kempu Marina – je to takový malý kemp u rodinného domu. Jsme už očekáváni, pán nás odchytil hned na silnici, kde alarmoval s baterkou.

§  Při cestě ke Krka jsme s Bobem ztratili své kožené oblečky, které jsme měli přivázané na kufru. Spadli nám z motorky a v zápětí je přejel mercedes. Než jsme se pro ně vrátili, tak už byli přejeté několika páry kol.

§  K večeři jsme si dali pizzu, kterou nám majitelé opatřili.

Pondělí 4.8.2003

§  Ráno vyrážíme do Skradinu na motorkách, abychom si prohlédli NP Krka – tzv. Skradinski Buk. Věci si necháváme v kempu, jede se mnohem lépe takhle nalehko.

§  V místní sámošce nakupujeme jídlo na celý den (tj. chleba, paštika a pomazánka ) a u babičky na trhu nakupujeme výhodně víno a travaricu na 30 KN. V 11 h odplouváme lodí do Skradinski Buk.

§  Prohlídka nám zabrala asi 2 hodiny, s tím, že kluci ještě zkoumali vedlejší neznačené cesty v NP, poté jsme se plácli u vody, koupeme se a lenošíme. V 17 h to balíme a jedeme zpět do Skradinu. V přístavu je pán s oslíkem, který má na hlavě potápěčské brýle a nabízí jízdu na něm za 15 KN či foto s ním za 10 KN.

§  Jedeme se ještě podívat k Roski Slap, to už není nic moc. Kluci se koupají, pak ještě chvíli sedíme a vyrážíme zpět do kempu. Zastavujeme v jedné zatáčce s výhledem na Krka. Tato zatáčka je asi kouzelná, protože kdokoliv tam jede, tak na nás mává, dokonce tam zastavili na pokec a na vodu nějací mladí zhulení Chorvati. Říkali, že kouřili gadža.

§  Do kempu se vracíme už za tmy. Projíždíme malými vesničkami přes nějaký kaňon (asi Čikolo), Pakovo Selo, v jedné vesničce potkáváme krávy, které jdou domů samy z pastvy.

§  K večeři si děláme buřty na grilu, sdílíme ho s nějakými Itali. Ty si dělají naopak k večeři lilek. S jedním z nich začala družba – tahá z Rendy cigára a upíjí nám víno. Docela jsme se rozšoupli a kupujeme ještě 2 džbánky u domácího (1 ks/30 KN). Stěhujeme se k našemu plácku a Ital z Neapole nám přišel hrát na kytaru. Nakonec došlo i na lahvičku travarice. Já odpadávám jako první. Ještě slyším, jak kluci vysvětlují Italovi, že na dně džbánku je pravda.

Úterý 5.8.2003

§  Probouzím se asi v 5 h ráno, Bobo leží vedle mě bez karimatky, bez spacáku, Renda je na plácku za motorkou, otevřená travarice leží na Bobovo karimatce. Zachraňuji tedy aspoň poslední zbytek, který nestačil ještě vytéct. Opodál je vyhořelá a rozteklá svíčka. Rendova ledvinka namísto, aby ležela schovaná ve spacáku jako vždycky, se válí nedaleko spícího Rendy.

§  Kluci vyspávají asi do 10 h, budí je ranní žár. Obzvlášť Renda má kocovinu.

§  Bobo se jde sprchovat a já jdu kontrolovat SMS. Mám tam SMS od Martičky, že umřel děda a v pátek má pohřeb. Potřebuji být tedy ve čtvrtek nejpozději  doma. Usnesli jsme se, že to tedy zítra zabalíme a dnes se pojedeme plácnout k moři, protože je nesnesitelné horko.

§  Loučíme se v kempu a vyrážíme k Šibeniku. Kotvíme ve vesničce Brodarica u Šibeniku, opět v nějakém rodinném kempu nedaleko pláže.

§  Koupeme se, opalujeme se, dospáváme včerejšek. Asi v 15 h dostáváme hlad. S Rendou jsme si vysnili, jak si uděláme zeleninový salát. Vyrážíme s Bobem nakupovat, ale narážíme na zavřené obchody. Někdo nám sdělil, že je dnes státní svátek. Bobo začíná být nervózní, neboť má prázdné bříško. Usnesli jsme se, že zajdeme na jídlo do restaurace.

§  Dali jsme si každý pivo, Bobo čevapčiči, Renda svinsky kotlet a já rizoto z darů moře. Vše jsme hladově zhtli a kluci se usnesli, že je to nezasytilo, takže pokračujeme do pizzerie na „pizzový zákusek“.

§  Večer se ještě naposledy koupeme v moři. V kempu vedle nás nocují nějací starší Češi, oba učitelé, chvíli se s nimi povídáme.

§  Za setmění se vydáváme na procházku po pobřeží, cestou zpět se zastavujeme na pivko v jednom plážovém baru.

Středa 6.8.2003

• Vstáváme asi už v 6,30 h, Renda už má za sebou svoji ranní kávičku. V 7,30 h vyrážíme směr domov.
• V Kninu před samoobsluhou si dáváme snídani, plno místních usedlíků už sedí na kafíčku či pivu v baru.
• Pokračujeme přes Plitvice, Karlovac na slovinske hranice, dále Ljubljana a Bledské jezero.
• Na Bledském jezeře si dáváme přestávku je asi 17 h. Bled je krásné lázeňské město s jezerem v Alpách.
• Máme hlad, kupujeme si jídlo v místní samoobsluze, kluci si koupili cocktail párky v akci, které po otevření páchnou. Jdou je tedy vrátit, ale prodavačky nejsou moc ochotné, tak se tam pohádali a nakonec jim vrátili peníze.
• Dáváme si kafíčko, popojíždíme utratit vrácené peníze v další sámošce a v tom se spustila bouřka. Čekáme asi 2 hodiny než to přestane a pak vyrážíme vstříc k domovu.
• V Rakousku už jedeme jen po dálnicích. Někde před Salzburgem se spustila další bouřka. Přečkáváme ji v tunelu, kde po chvíli začínají téct proudy vody. Mám toho najednou plné zuby, jsem už hrozně unavená. Přívaly vody nás nakonec vyhnaly na sloupy.
• Asi po ½ hodině bouřka přešla a vyjíždíme. Za tunelem je už zase teplo. Za Salzburgem se stáčíme na Pasov. Mám na motorce krizi, chce se mi děsně spát a Bobovi asi také.
• Dojíždíme k benzíně před Pasov, tam Bobo navrhuje, abychom si aspoň na jednu hodinku zdřímli a pak jeli dál a vyspali se u nás v posteli. My s Rendou navrhujeme vyspat se zde, ač už bych se nejraději viděla také doma v posteli.
• Spíme na kraji kukuřičného pole, celou noc se budím kvůli šustění kukuřičných listů, Rendovu chrápání a skřípání zubů. Bojím se, že nás tam někdo najde a budou problémy – jsme v Německu :o)

Čtvrtek 7.8.2012

• Spíme asi do 10 h. Renda si dává kávičku na pumpě a vyrážíme. Hned jsme se navzájem ztratili, my s Bobem jedeme na dálnici a Renda pokračuje dále po silnici 12 na Pasov.
• Než jsme se našli, tak si dáváme s Bobem snídani – samozřejmě fleischsalat. Setkáváme se za Pasovem, na hranicích si s Bobem vyřizujeme vrácení DPH za boty.
• Hned za hranicemi cítím, jak je doma nejlépe. Jedeme na Strakonice a Horažďovice. Náš motovýlet zakončujeme v Rábí na zmrzlinovém poháru. Kluci mě vezou domů a pak pokračují dále na Damíč…..